Orlické hory
Orlické hory – chráněná krajinná oblast, nedílná součást horské hradby, lemující a vytvářející přirozené hranice české kotliny. Patří do Sudetské soustavy, vystupují v severovýchodním okraji Čech táhlým, přes 50 km dlouhým hřebenem s nadmořskými výškami okolo 1000 m n. m. Velká Deštná je se svými 1115 m n. m. nejvyšším vrcholem.
V geomorfologickém členění se dělí do tří částí – Deštenská hornatina, Mladkovská hornatina a Bukovohorská hornatina.
Orlické hory jsou tvořeny moldanubikem, tj. sérií hornin, vzniklých z usazenin starohorního moře, později zvrásněných v horstvo. Tvořily je břidlice, slepence, pískovce a další usazené horniny. Všechny vyšší partie tohoto horstva byly ke konci moldanubického cyklu erozní činností vody sneseny a zachovaly se jen části, které se dostaly do větších hloubek a prošly tam za vysokých teplot změnami. Těmto tzv. metamorfovaným horninám se říká krystalické břidlice (krystalinikum) a jsou to např. ruly, částečně svory, krystalické vápence a křemence. Ty spolu s hlubinnými vyvřelinami – žulami – tvoří právě O.h..
Krátce před nástupem druhohor, v permu, dochází ve vodních pánvích k sedimentaci červeně zbarvených hornin, většinou jílovců a jemnozrnných arkozovitých pískovců. Své hlavní rozšíření u nás má tento útvar, zvaný též saxon, na úpatí Orl. h., v okolí Náchoda.
Modelace v třetihorách postupovala vyzdvihováním zemských ker podél zlomů. Hřbet Orl. hor vznikl zalomením paroviny, která byla vyzdvihována severovýchodním směrem.