O regionu
Pohoří Hrubého Jeseníku se nachází na severním okraji Moravy na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje na území okresů Bruntál, Jeseník a Šumperk.
Jeseníky nabízejí mnoho nádherných míst s drsnou a zároveň nedotčenou romantickou přírodou s výskytem mnoha vzácných druhů zástupců fauny i flóry, která zaujmou a nadchnou téměř každého návštěvníka tohoto regionu. CHKO Jeseníky jsou turisticky velmi atraktivní oblastí s územím o rozloze 740km2 s nadmořskou výškou od 339 – 1491m.n.m., téměř nenarušené lidskou činností, s ideálními podmínkami pro aktivní letní i zimní dovolenou. Pohoří Jeseníků je protkané sítí dobře značených turistických i cyklistických stezek, které v zimním období slouží stejně dobře i milovníkům bílé stopy.
Nejcennější lokalitou je Velká kotlina rozkládající se na svazích Vysoké hole (1464m.n.m.), která je zároveň nejbohatší botanickou lokalitou v České republikce. Nejvyšším vrcholem Hrubého Jeseníku je Praděd (1491m.n.m.), se 162m vysokou televizní věží s rozhlednou, v jejíž spodní části je umístěna restaurace. Vrchol věže je nejvyšším bodem v ČR (1491+162=1653m.n.m.)!
Směrem na západ na Jeseníky bezprostředně navazuje masiv Králického Sněžníku se stejnojmenným nejvyšším vrcholem o nadmořské výšce 1424m.n.m. Nedaleko na moravské straně vrcholu stojí soška slůněte, která se nachází v místech, kde v roce 1912 byla zprovozněna „Liechtensteinova“ horská chata, později pojmenovaná „U pramene Moravy“. Kvůli chátrajícímu stavu však byla bohužel v roce 1971 zbourána a zůstaly zde pouze zbytky kamenných základů. Poblíž pramení i největší moravská řeka Morava. Na hranici s Polskem se tyčí hora Klepý (1143m.n.m. – polsky Trojmorski Wierch), ze které stékají vody do tří moří – Baltského, Severního a Černého. Tato pohraniční oblast je známá soustavou vojenských obranných objektů budovaných v letech 1935-38 proti agresi fašistického Německa.
Severně od masivu Králického Sněžníku a severozápadně od Hrubého Jeseníku se nachází Rychlebské hory s neméně krásnou a na přírodní úkazy bohatou krajinou, avšak turisticky zatím téměř neobjevenou. Rychlebské hory tvoří kopce se střední nadmořskou výškou. Nejvýše položená je však náhorní plošina kolem státní hranice s Polskem, s výškou přes 1.100 m.n.m. s nejvyšší horou Smrkem (1.125m.n.m.). Další pohraniční hory jsou např. Špičák (957m.n.m.), Karkulka (925m.n.m.), Borůvkový vrch (859m.n.m.) a Borůvková hora (899m.n.m.) s 25m vysokou rozhlednou. Na Rychlebsku patří všechny toky do povodí Kladské Nisy. Největší a nejvodnatější z nich je Bělá, odvodňující kromě Rychlebských hor i Hrubý Jeseník. Mnoho vodních ploch zůstalo v žulových lomech, které byly po skončení těžby zatopeny. Opuštěné žulové lomy svojí jedinečností, vyjímečností a krásou patří k nejzajímavějším přírodním úkazům Rychlebského regionu.
Lesnaté hory se zaoblenými vrcholy, prameny křišťálově čisté vody stékající hlubokými údolími, staleté pralesy přecházející v horskou tundru, kamenná moře, ledovcové kary s padajícími lavinami, nespoutané horské bystřiny s úchvatnými vodopády a průzračnými tůněmi, tajemná rašeliniště opředená pověstmi, kvetoucí louky a do údolí zasazené dlouhé horské vesnice s roubenými chalupami, harmonická krajina, ve které hledáme a stále nacházíme inspiraci, to jsou J e s e n í k y . . . . .
